Český statistický úřad dnes zveřejnil data o únorové inflaci. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 2,0 %, což bylo o 0,3procentního bodu méně než v lednu.
Za meziměsíčním růstem cen stály zejména ceny pohonných hmot, které si připsaly 4,3 %. Nafta se v únoru na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 38,10 Kč/l a benzín Natural 95 za téměř 37,80 Kč/l.
Za meziročním zlevnění stály hlavně potraviny. Např. ceny zeleniny přešly z původního růstu o 13,3 % v pokles o 0,1 %. Naopak nahoru tlačily cenovou hladinu nájmy. Ty zdražily o 6,8 %. Elektřina je dražší o 13,1 %.
Inflace ČR a eurozóny jako nebe a dudy
Abychom mohli inflaci mezinárodně porovnat, potřebujeme udělat malé úpravy. Podle předběžných výpočtů vzrostl v únoru harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v ČR meziročně o 2,2 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v únoru 2024 za Eurozónu 2,6 %.
To je velmi zajímavé. Rozdíl mezi českou a evropskou inflací se rozevírá. Češi mají s korunou nižší inflaci než ti, co platí eurem. Přitom minimálně rok jsme slýchali vylhaný argument, že kdybychom měli euro, měli bychom nižší inflaci. To byla mantra mnoha politiků. Nyní se jasně ukazuje, že to byl nesmysl. Nikde však neslyším korekci a omluvu. Bohužel mnoho lidí, kteří věci nerozumí, statistiku nesledují. Naopak věří tomu, co jim bylo řečeno, a falešně proto sází na euro jako na spásu.
Co udělá centrální banka?
Z pohledu centrální banky je jasné, že to otevírá nový prostor pro snížení úrokových sazeb. Ačkoli centrální banka vloni říkala, že bude snižovat úrokové sazby jen pomalu, tak podle mě je současný vývoj tak překvapivý, že bude muset snížit úrokové sazby radikálně. Už na posledním zasedání hlasoval jeden člen bankovní rady pro snížení repo sazby o 0,75procentního bodu. Nyní se podle mě posouváme k tomu, aby se centrální banka rozhodovala o snížení sazeb o jeden až 1,25procentního bodu.
Riziko deflace
Pokud nebude repo sazba rychle klesat, začnou se objevovat obavy z toho, že přijde deflace. Ta přitom teoreticky může přijít, pokud repo sazba nebude klesat s každým zasedáním bankovní rady alespoň o jeden procentní bod. Ekonomika je slabá a potřebuje podpořit. Vize, že v roce 2024 ekonomika výrazně ožije, se už rozplynula a nejspíš budeme rádi, pokud porosteme alespoň o pár desetin. Deflace se přitom léčí hůř než inflace.
Co na to trh?
Z pohledu koruny to přinese tlak na oslabení. Z pohledu dluhopisů to přinese tlak na pokles výnosů. Z pohledu akcií to nepřinese nic. Burzu se už politikům podařilo téměř zničit. Už tam je jen hrstka titulů. Socialismu jsme opět o krok blíž.
