Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně v prosinci poklesly o 1,1 %, především kvůli klesajícím cenám ropy.
Meziročně vzrostly ceny v průmyslu o 20,1 %, tedy pomaleji než v listopadu, kdy ceny meziročně vzrostly ještě o 21,3 %. Zdá se přitom, že v průmyslu už máme vrchol inflace za sebou a že nyní už jen doznívá růst cen z předešlých měsíců. To je vidět zejména v energiích a potravinách. Ceny elektřiny a plynu se zvýšily o 53,5 % a ceny potravinářských výrobků o 25,5 %. Pokud bychom tedy počítali ceny průmyslových výrobců bez energií, dostali bychom se k růstu jen o 13,5 %. To ukazuje, jak podstatný je růste cen energií pro cenovou hladinu v ekonomice.
Ceny průmyslových výrobců se v průměru za celý rok 2022 v porovnání s rokem 2021 zvýšily o 24,3 %, což byl nejvyšší meziroční nárůst od vzniku ČR v roce 1993. Nicméně tehdejší růst cen nebyl dán přehříváním ekonomiky, ani dražšími komoditami, ale transformací, a proto ho nelze srovnávat s tím stávajícím.
Český růst cen je pod průměrem EU
Za celou EU ještě neznáme ceny za prosinec, ale za listopad víme, že v Maďarsku rostou ceny o 63,5 % a na Slovensku o 38,8 %. Český růst je v tomto kontextu tedy dokonce podprůměrný. A to dokonce i v rámci celé Evropské unie, protože ceny za celou EU rostly v listopadu o 27,4 %. To mimo jiné ukazuje i to, že volání po euru je celkem zbytečné. Ceny jednoduše rostou ve všech měnách.
Výhled cen je optimistický a situace se nyní nezdá tak tragická jako v létě. Vypadá to, že to nejhorší máme už za sebou. Ceny plynu, elektřiny i ropy klesají a do ekonomiky vtrhne recese, což by mělo ceny přibrzdit. Nedivil bych se, kdyby už v létě rostly ceny v průmyslu jen jednociferným tempem. Rok 2024 by do ekonomiky už mohl přinést normální situaci.
Pro centrální banku to je argument, že nemusí zvyšovat úrokové sazby. Dluhopisy tak zůstanou ještě nějaký čas levné.
